Timon athénský

Kdyby mi každý kdo tu někdy seděl
Jedl a smál se a vína si hleděl
Nalil jen pohár čisté vody
Zas halas svátku prostře hody

Kdyby mi každý komu jsem kdy půjčil
Podaroval či v dluhu za něj ručil
Oplatil stejnou mincí nyní
Zas halas svátku bude v síni

Kdyby mi každý s kým jsem ráno vítal
S kým líhal jsem a v rozkoši se zmítal
Vrátil jen malý zlomek citu
Zas halas svátku zazvoní tu

Kdyby ach kdyby marné naříkání
Jste všichni v prachu moji drazí páni
Když prachy došly tak vy jakbysmet
Zas halas svátku jinde baví svět

Hrab hrab hrabity hrab
já jsem krab
bokem se vplížím do vašich dveří
blázen je ten kdo mi věří.
Hrab hrab hrabity hrab
já jsem krab
na míru pro vás mám komplimenty
čekám že za to se dočkám renty
Hrab hrab hrabity hrab
já jsem krab
jen párkrát cvaknu klepety
nechám si zacvakat kuplety
Hrab hrab hrabity hrab
já jsem krab
i krabí kýbl má vítěze
leckdo se snaží jeden vyleze
Hrab hrab hrabity hrab
já jsem krab
až se dobelhám k vašemu prahu
dejte mi zlaťáček za námahu.
Hrab hrab hrabity hrab
já jsem krab
Radš se mě zbav!

Žil, byl valach Timon. Býval to dostihový kůň, bohatý a populární. Protože chtěl být oblíbený i nadále, pomáhal ostatním zvířátkům. Jeho strýček Nevděk mu to rozmlouval.
„Kdo pomůže tobě, když nejčastější odpověď na pomoc je moje jméno?" říkával.
Jednoho dne Timon zjistil, že je bez peněz a že nedokáže sehnat další. Ale byl klidný, měl spoustu přátel. Jenže přátelé, když zjistili, že Timon není užitečný, ho odvezli za město, aby tam umřel. Jen strýček se za ním přišel podívat a říci mu, že pomáhat je sice správné, ale nic se nemá přehánět. Hlavně ne důvěra. A tak je to navěky.