Spoorloos/Zmizelá

„Můžete mě zabít či udat,“ praví s úsměvem banálně všední šílenec, „ale pak se nikdy nedozvíte, čím si Saskia prošla! Nebo tady vypijete kávu s uspávacími prášky a poznáte pravdu!“
Měl Rexe v hrsti. Pět let jak zběsilý hledal svou zmizelou lásku. Nakonec oplakal, vyhaslý chtěl jen vědět, proč a jak. Když nerozlouskne, nespočine v sobě.
Napil se.
Tma. Těsno. Pach dřeva.
Nemůže se hnout.
Plamínek potvrdí děsivou předtuchu.
Leží v rakvi, bytelné, bez nástroje, s ostříhanými nehty.
Hluboko pod zemí.
Ječí do ochraptění.
Prsty rozdrásá.
Zapalovač dohoří.
Prosím tě, Pane, vezmi na konec slzavého údolí rychle.
Chci vidět Saskii.