DMD č. 11. pro 11. 4. 2018. Téma: Upřednostňuji osobní setkání

Byla božsky krásná. Blonďaté vlasy přetékaly pod rámečkem kamsi dál, oči zářily do večera.
"Moje dcera potřebuje ochranu, zmizela," zasténala babka.
"Proč jste mi to neposlala Contactem?" Rty se mi prakticky nepohnuly.
"Dávám přednost lidskému dotyku," odvětila.
Člověkem jsem nebyl již dlouho, ocelové závoje přes důležité orgány změnily i styl mého uvažování.
"Víte, čím se tu platí?"
"Ano, samozřejmě."
Políbil jsem ji.
Dcerku jsem našel o dva sídláky dál, mrtvé oči hleděly vyčítavě. Krásná už dlouho nebyla, x_snap si vybral svou daň, jak to u fetek bývá.
Duše stařenky v bance zakníkala. Být mozkomorem je zábavné i v 30.století.

Poznali jsme se náhodou
byl jsi pro mě záhadou
přes internet rozuměli jsme si
zeptala jsem se kdopak že jsi
Milujeme stejné věci
můžeme se sejít přeci
bylo to vtipné a bláznivé setkání
našli jsme jeden u druhého zastání
Nikdy nenapadlo by mě
že to bude takhle vlídné
našla jsem spřízněnou duši
blázínka kterému modrá sluší
I když daleko bydlíš
myšlenky se mnou sdílíš
jsi dokonalá osoba
a to myslím doslova
Vždy se těším
až sejdeme se zase
uděláme párty
zaseknem se v čase
Měl by sis víc věřit
ne se pořád měřit
stejně na tebe jen tak někdo nedosáhne

Mojžiš vystupoval na skalnatý vrch. V rukách ho ťažili prázdne kamenné tabule.
Možno nemal v hneve rozbiť tie prvé – tie, čo vyrobil samotný Boh. Neskôr to neraz ľutoval.
Možno nemal tak tvrdohlavo trvať na tom, aby mu Boh ukázal svoju slávu. Všetci predsa tvrdili, že kto uvidí Božiu tvár, okamžite zomrie.
Možno nemal nechať Izraelitov po druhýkrát v tábore samých. Ktovie, čo zas vymyslia?
Možno mal súhlasiť s tým, aby ich do zasľúbenej zeme viedol anjel, nie samotný Boh. Bolo by to bezpečnejšie.
Ale keď sa na vrch zniesol mrak, Mojžišovi sa rozžiarila tvár...
a všetky pochybnosti sa náhle rozplynuli.

"Nemáte ani tušení, proti čemu stojíte," zaskřehotal stařec a zamával holí.
Amra pokrčil rameny.
"S acheronskou magií jsem se už setkal. Vím, co můžu čekat."
Stařec se k němu přišoural.
"A co když udělá něco nového cimmeřane?"
"Tak budeme improvizovat. To děláme často," řekl Tyros.
"Budete co?"
"Impro... přizpůsobíme se. Máme v tom zkušenosti."
"Blázni," zamumlal stařec a pak chytl Gwen za zápěstí.
"Ty vypadáš, že máš víc rozumu. Povolám své bohy, pomůžou nám."
Gwen se rozhlédla. Zobrazení bohů na stěnách nebylo sympatické, ale než stačila odmítnout, ozval se Mimas:
"Ne," řekl a studoval čepel svého meče, "vyřídíme to osobně."

Lucius Malfoy jim sdělil pouze to, že by Snape "měl být někde v Anglii."
Od té doby prohledali snad každou píď země a vyslechli nespočet svědků, kteří tvrdili, že vědí přesně, kde se ten muž nachází (samé bludy).
Harry se propadal hlouběji a hlouběji do deprese.
Dokud se jednoho slunečného dne nerozhodl poobědvat v St. James parku a na lavičku si k němu nepřisedla povědomá postava.
Na lavičku.
Uprostřed Londýna.
Za bílého dne.
Harry se zhluboka nadechl.
"Snape, určitě víte, že vás už několik týdnů marně hledáme, že ano?"
"Inu, to víte, Pottere, dávám přednost setkání, které inicializuji já sám."

V nazlátlém světle podzemního sálu lákavě prostřený stůl, František ale nemá hlad, stejně jako v noci nepotřeboval spát.
Vpíjí se do tváře krásné paní, oči nestačí, má pocit, že ji vnímá celou bytostí.
Je nádherná, okouzlující, jedinečná, jediná.
Když však paní náhle odspěchá, pouto pohledu se přetrhne, myšlenky rozutečou.
Kostičky chleba. Jistota a bezpečí. Táta.
Tenoučký kořínek v podlaze. Náruč a něha. Macecha.
Snídaně ve dvou. Láska a blízký člověk. Natálie!
František prudce vyskočí, ona se ale vrací a je rychlejší. Lehce se dotkne jeho zápěstí, očima zaklesne do jeho a on se dívá.
Její tvář je jedinečná. Nelidská. Cizí.

Bolo zábavné pozerať tie smiešne tvory.
Mama najprv frflala, ale potom začala sledovať so mnou.
Našťastie vysielali jazykové programy, tak sme naučili aj ich reč. Viacero rečí.
Potom som doma povedal, mama, telka je síce fajn, ale vidieť to nakremičito, to nič nenahradí!
Tak sme opustili náš útulný magmatický príbytok a vydali sa do studeného vesmíru. Ale to je v poriadku, nám to nevadí.
Naša elegantná dlhá loď vystrelila z nepriestoru popri planéte. Snáď sme utrafili aj správny čas, tie vlny letia vesmírom dlho.
Ale áno, sme tu správne! Signál je tu oveľa lepší! A už sa vás nemôžeme dočkať!

Vábil ji. Úplně magicky přitahoval. V jeho blízkosti se jí po celém těle rozlévalo teplo. Z jejího pohledu čišela fascinace a ta nejvroucnější láska. Nemohla se od něj vzdálit. Chtěla být navždy s ním.
Jen jedno kalilo její zamilované štěstí. Zraňovalo a bodalo ji, kolik jiných se kolem něj neustále motalo. Nestoudně předstíraly, že mají stejné city jako ona, a jak ho obletovaly! Ale on byl její! Jen její!
Chtěla k němu blíž. Stále blíž. Musela se ho dotknout! Jeho žár ji spaloval. Už to nemohla vydržet. Zhluboka se tedy nadechla...
Plamen jen tiše zapraskal, když do něj můra vlétla.

Podzim je čas potkávání s dámami.
Jsem štramák. A tak mé srdce rozhárané má v sobě tolik lásky, že miluju všechny své dámy naplno.
Dámy jsou čestné a věrné. Všem osmi milencům, které navštěvují každý podzim.
Nejdříve musím zpívat, co mi plíce stačí. Čím víc nahlas, tím víc sexy.
Kolem letící dáma se odchýlí z kurzu a zamíří do mého luxusního bejváku (děkuji, lidé!). Obejmeme se, popovídáme si, co je nového, protože jsme se skoro rok neviděli, a potom [CENSORED] a [CENSORED] a [CENSORED].
Ve dne spíme. Když je večer dáma na lovu, zpívám a když se zadaří, tak [CENSORED].

Dobry den, dovoluji si vas upozornit, ze hovor je monitorovan. To dela tady Viktor s kamerou. Jmenem spolecnosti Peklo s. r. n. bych vam chtel nabidnout splneni tri prani. V tuhle chvili se jedna o casove omezenou nabidku, ktera vas bude stat pouze vasi dusi.
Dal jsem tomu holomkovi facku, az se mu hlava zatocila, z usi sel sirny puch.
Vyrad me ze svych seznamu, ty halamo, zarval jsem na nej.
Rychlym pokrizovanim jsem odeslal Viktora pryc.
Na jeho pana potrebuji neco silnejsiho.
Na zem jsem napsal runy GDPR, a byl pryc.
Hoho, na Merlina si hned tak nikdo neprijde.