Utrpení starého autobusáka
Venku je krásně a máme jednou za sto let parádní volno, takže jako obvykle jsme oba onemocněli. Jediný, kdo si to užívá, je kočka, co se rozkošnicky vyvaluje na sluníčku.
Další zájezd skončil, autobus spokojeně odpočívá v garáži a čeká na údržbu. Mladší Karel si bere dovolenou, staršího Karla čeká ráno další štace. Tentokrát do Českého Krumlova.
Ještě zkontrolovat síťky na sedadlech a přepočítat podšálky. Je jich přesně dvaapadesát, Karel si vzdychne: Schválně, kolik jich tu bude, až večer zase zaparkuju v depu.
Ale toho dne se děly věci. Všichni účastníci zájezdu přišli na čas. Každý čekal, až mu zavazadlo do kufru umístí pan Karel. Posedali si na místa bez hádání.
A večer bylo v autobuse dvaapadesát podšálků.
"Jednou za sto let, ti řikám," chlubil se za týden Karel Karlovi.
- Číst dál
- 15 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit