1. den karantény
Nálada je tady skvělá,
zpívá se mnou celá cela.
2. den
Některé emoce malinko vadnou,
úloha baviče nezdá se snadnou.
3. den
Jeden vězeň naříká,
přepadá ho panika.
4. den
Jistá žena poddává se všeobecné nechuti,
ostatním i ten kus žvance adekvátně znechutí.
5. den
I poslední z žen podléhá nebývalým splínům,
přiznávám, že začínám se vyhýbat svým stínům.
6. den
Druhý soused chytl amok a rozmlátil, co se dalo,
v naší cele pohromadě už vůbec nic nezůstalo.
4765.
Pro myšlenku mého rázu je to jak zlý sen,
pusť mě, Bože, z téhle hlavy prosím rychle ven!