Kancelářské blues

Nový kolega. Co je v domě, není pro mě. Ale zakázané ovoce chutná nejlépe a konec konců, co je doma, to se počítá. Věřím, že odvážnému štěstí přeje a zvu ho na drink. Marně mu opakuju, ať nesoudí knihu podle obalu. Jenže není každý den posvícení a kde nic není, ani smrt nebere.
Nová kolegyně. Tichá voda břehy mele. Zdá se, že pro jedno kvítí slunce nesvítí a jídlem roste chuť. Nacházím je v kanceláři, pod svícnem je největší tma. Škoda rány, která padne vedle. Dějiny píší vítězové a po bitvě je každý generál. No co, chybami se člověk učí.