DMD výběr 2012

Takže. Protože jsem zatím nebyla schopná probrat se všemi tématy najednou a vybírat podle bůhvíjakých kritérií, rozhodla jsem se, že jako první seznam si udělám samostatný fandom.
Předchozí dva roky jsem kolem toho tak proplynula, ale tenhle rok bylo v tomto fandomu opravdu co číst. Equilibrium RPG, v pořadí od nejlepšího.
1) U mně vyhrálo Co je vytesáno... od Mii. Protože je to neskutečně silné, strašně bolavé a pamatovala jsem si to celý zbytek DMD. A ta angličtina tomu jenom dodává.
2) Na druhém místě bych jmenovala Poslední z petrklíčů od Demise. V podstatě platí totéž, co u předchozího. A navíc mám ráda, když někdo dokáže zapracovat svůj fandom do skutečnosti.
3) Černý a bílý od Mii. Je to dojemné, hladivé, maličko slzavé, ale i usmívavé.
4) To nejdražší, opět Mia. Protože to bylo jako to první, jen o maličko méně bolavé, ale hodně citové a hodně vizuální. Což je v případě hlavního hrdiny k nezaplacení.
5) Ejféli mise od Sid. Protože vánoční atmosféra a protože je moc dobře, když si ji mohou užít i ti, které by v kostele lidé čekali jen sotva.
6) Neobvyklý zachránce od Mii, protože když jsem to dočetla, tak jsem se prostě a jednoduše rozplynula. :)
7) Tessék vigyázni az ajtók záródnakble od Sid, protože londýnské metro a protože mi tohle připadalo jako bezva nápad!
8) Hlavně ať to nepraskne od Mii, protože tenhle András je prostě - *cenzura* Hm, sexy?
9) Náhradní řešení od Peggy, protože tenhle András je svým způsobem taky sexy. A když má jakýkoli alfa rýmičku, je to vždycky zábavné pozorovat. A taky mám ráda tu čarodějku. Tak.
10) Led a hry od Innes, protože těsně vedle mě poslalo pod stůl.
Omlouvám se nejmenovaným, četla jsem je i tak a líbilo se mi i tak!
Ano, vím, že se tady jedno jméno neustále opakuje, ale když ona prostě umí.
A ještě jednou děkuji Mie (a Andrásovi) za Vzkaz pro účastnici DMD!

Během pochmurných nálad mám vždy potřebu si připomínat věci, které nesmí být zapomenuty, proto tento srdceryvný převážně historický výběr.
Hned na začátku cítím potřebu uvést Kirsten a její drabble Jedna židle přebývá, protože má strašně moc síly.
Na některá zvěrstva si člověk nezvykne, ale měl by o nich vědět. Aby nezapomněl. Takovou připomínkou jsou pro mě Eugenika, kterou napsala Quiquilla, a Polenblut od Lejdynky.
neviathiel úchvatným způsobem připomněla, co se stane, když někdo strašlivě chybuje a odmítá to přiznat. Lidé kvůli tomu umírají, i když příroda si poradí třeba tím, že V zóně taky rostou kytky.
Děti jsou nejsmutnější vypravěči nejstrašnějších věcí, proto Prvosenka pro maminku, kterou napsala kytka tak pekelně bolí.
Další ránu mému srdci zasadila Mivka svým drabble Šrapnel.
Existují tragédie, na které vzpomínají národy. Pak existují tragédie, na které vzpomíná daleko méně lidí. Nejsou ale o nic menší. 18. září 1916, Desná v Jizerských horách od zany o jedné takové vypráví.
Jsou v naší historii doby, které se dají označit jako temné. Mluví o nich třeba Proč? od Peggy nebo Pršelo od Profesora.
Drabble Poslední dotek větru od Lejdynky je úžasně lidské, i když je smutné.
Aby tento výběr nebyl jen o smutných věcech, končím ho nadějným kouskem BELIEVE!, které napsala Blanca. Protože kde je víra, tam vždycky bude i naděje.

Bizarní, husí kůži nahánějící a přitom neodolatelně přitažlivá a sugestivní drablata, na která hned tak nezapomenu.
Především moje letošní absolutní jednička. Dokonce si troufám říct, že jsem něco tak dobrého už dávno nečetla nejen na letošním DMD, ale tak nějak vůbec: Smlouva karyatid od Danae.
Pořadí dalšího výběru je náhodné, jak jsem si vzpomněla nebo co jsem dřív našla:
Co se týče Lejdynky, možná by bylo jednodušší dát prostě odkaz na jméno, ale do tohohle výběru se mi nejvíc hodí Otočit se v mlze
Strašně moc se mi líbí Tramvaj ztracených existencí od Amaranty.
Do poněkud depresivní krásy velkoměsta dokonale zapadá i I believe in Sherlock Holmes od Julie. Ne kvůli Sherlockovi ale kvůli tomu grafitti. Mám slabost pro zasvěcené vzkazy předávané mezi navzájem neznámými lidmi.
Rya napsala spoustu krásných drablat. Do tohoto výběru patří nesmírně působivé Všechno něco znamená
Těžko se zapomíná na Gloria in excelsis Deo
od Blueberry Lady. Začala jsem být poněkud alergická na výraz „mrazivé“, ale tady sedí.
Strašně zvláštní atmosféru, která mě nadchla, ačkoliv na souvislosti se moc nechytám, má Konec hry? od hidden_lemur.
Úplně jinak a přesto taky fascinující jsou i Svatojánské ohně od Esclarte.
A ještě jednou magický oheň: z cyklu Sál nestvůr od Arengil se mi nejvíc líbí Poselství z východu
Neodolatelné mohou být i stromy: Zelení bratři od Wee-wees.
A přece jen musím ještě na poslední chvíli jedno přidat: Čarokrásně úchvatný Sen noci svatojánské od Kleio.