Mercy Thompson

Stefan se culil. Já lítala po místnosti, rozhazovala rukama a snažila se mu vysvětlit, že takhle brzo prásknout mojí matce, kdy a kde přesně se budu vdávat, nebyl dobrý nápad.
Vlastně ji mám docela ráda, jenže ji znám. A znám její šílené nápady, na které takhle bude mít spoustu času. Chtěla jsem ji pozvat až na poslední chvíli, aby akorát stihla koupit kytku a přijet. Už vidím, jak plánuje vypouštění holubic. Nebo dětský pěvecký sbor...
A Stefan se tím zřejmě baví. "To ti teda děkuju! Já věděla, že není nad dobré kamarády. Sakra, zabít málo!"
Fakt málo. Stefan je upír.

Od karoserie se zajiskřilo. Držel očištěné plechy oběma rukama a sledoval, jak začínají červenat.. Když byly rozžhavené do běla, stiskl je k sobě a zmáčkl.
Jako obvykle jsem fascinovaně koukala a byla jsem ráda, že jsem na něj počkala. Některé věci prostě gremlin udělá lépe než člověk.
Vrátil dodávku na hever. "Kde máš ten zámek?", zeptal se netrpělivě. Chvíli v něm šťoural šroubovákem, pak přivřel oči, trochu to luplo a... přivařil ho zpátky, zase jen tak rukou.
Siebold Adelbertsmiter, můj kamarád Zee, jeden z nejmocnějších fae. Majitel autodílny v důchodu. Typický postarší chlápek s bříškem, řídnoucími vlasy a tuctovou tváří.

„Chceš říct, že máš kamaráda upíra? To myslíš vážně?“
Je docela neobvyklé, když takhle hysterčí gremlin, a taky jsem mu to řekla. Jenže Stefan není tradiční upír. Když ho vidíte v tom otahaném tričku, v tom směšném autě, prostě vám jako hrozba nepřijde.
I když tehdy, když se ráno nestihl vrátit a musel přespat u mě v šatně… Přesně vzato, on tam nepřespával, on tam byl mrtvý, že.
Viděla jsem ho zabít.
Ale když s Warrenem vysedávají u bedny a ryčí smíchy u duchařských seriálů, tak na to zapomínám. Warren je vlkodlak, jako můj snoubenec. Že bych byla nějak netradiční?