Kdesi na cestě přesně mezi dvěma poledníky, v zemi tvrdé, vyprahlé a béžové, stojí fádní město a na okraji toho města žije vlastním životem noční klub s nepatřičným jménem Bel Air. Je to motel, bar a nevěstinec v jednom a levně a dobře se tam pije; je proslulý mezi kamioňáky, cesťáky, místními, ale i zbloudilci z dálav a vojáčky z nedaleké základny.
Každý tam dělá, co umí a může, a někdy i co ho baví.
Zasněná Gina, podle kunčoftů samotná reinkarnace Sharon Tate, na adrenalinu závislý Tommy, vyšňořený majitel klubu papá Walter, dojímavý básník Bert nebo Mario, anděl strážný všech kurtizán. Kolem se povaluje pár pistolí, v jednom nenápadném bungalovu celá hromada nakradených cenností a pouští korzuje nadějný spisovatel a hledá odcizený rukopis své poslední knihy.
Drabbles a headcanon jsou inspirovány obrazy, které mi v hlavě už roky maluje hudba Lany Del Rey a nebo úžasně campy videoklipy Orville Pecka. A protože muzika je pro mě opravdu velikou součástí psaní, přikládám i playlist.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit