Historky z londýnského metra

„Když sem toho chlápka potkal prvně, ptal se na automaty na jízdenky. A když sem mu vysvětloval, k čemu sou, koukal jak vrána a furt že se dovnitř hoděj prachy a vypadne papírek, že to je jak kouzlo. Jako spadlej z jahody.
Podruhý tady čučel na strop. A prej jesli nevím, jak fungujou zářivky. No nekecám, fakt.
Když tu byl zas, zrovna něco hlásili. A von vyjek něco jako „Ti mudlové jako by znali sonorus“! Neptejte se mě, co to mělo bejt. Ale ňáká ženská ho odtáhla pryč.“
„Dobrý, Joe,“ řekl kolega. „Ale já jednou viděl chlapa, co se rozplynul.“