Stopy

Jsou všude.
Jako hvězdy rozeseté v černi oblohy, jako diamanty skryté pod zemí.
V jarním listí prozářeném sluncem, v roztančených peřejích.
V očích koček a psů a koní. Jen promluvit, říkají o nich lidé, ale oni přesto mlčí, ponořeni do tiché trpělivosti čekání.
Jsou v neočekávaných laskavostech, v napravených chybách, v každé ostýchavé prosbě o odpuštění.
V bolestivě sedřených dračích šupinách pýchy.
V hudbě, která je ozvěnou prvního zpěvu.
Ve smíchu a ve stesku.
V příbězích.
V otisku velké tlapy na břehu jezera, v závanu větru, jako by tvář pohladila jemná hříva.
V potkávání neznámých, zasažených moudrostí a silou Lva.