Moje sestřenice se se mnou jednoho dne krátce před DMD loučila slovy "měj se krásně a piš básně." Tak trochu jsem to vzala jako závazek zplodit sem tam i nějaké to veršování. Není tedy od věci rozloučit se s letošním DMD právě básničkou.
Přál bych si báseň přednést vám,
o všem, co v mysli ukrývám,
o touze k oblakům se vznést
i o strastech, jež musím snést.
Chci píseň lásky krásnou pět,
své dámě k nohám složit svět
a příslib sladký jí tak dát,
že vždy ji budu milovat.
Však když chci začít, marná sláva,
slov se mi náhle nedostává
a obavy mou mysl trýzní,
že báseň jenom plytce vyzní.
Tak stále tonu v pochybách
a sílí ve mně také strach,
že všechno, o čem bych snad pěl
už jiný mnohem lépe děl.
A tak zůstávám pro vás dál
básníkem, jenž nic nenapsal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Miluji sonety a tenhle je
Rya
Miluji sonety a tenhle je velmi povedený!
(a přečetla jsem báseň! Takže! ;))
Bravo!
Moc ti děkuji!
Esclarte
Moc ti děkuji!
To je smutný... a na rozdíl
Dangerous
To je smutný... a na rozdíl od sonetů drsně realistický. :)
Jo, je to taková drsná
Esclarte
Jo, je to taková drsná realita. Tu sonetovou podobu to vlastně dostalo úplně náhodou, nějak si ty moje básničky samy rozhodují, jak chtějí vypadat.
To je krásné!
Terda
To je krásné!
To je moc hezké. :)
Aplír
To je moc hezké. :)
To je krásně poetické s
Peggy
To je krásně poetické s trochou nostalgie a smutku - prostě zašimrá u osrdí.
Moc děkuju za milé komentíky.
Esclarte
Moc děkuju za milé komentíky.
já jsem tohle vůbec neviděla!
Aries
já jsem tohle vůbec neviděla! Moc se mi to líbí