Černý či červený?

„Černej nebo červenej?“ zeptala se matky brzy z rána, když se chystala do školy. „Ani jeden, ať tě to ani nenapadne!“ odpověděla rodička vůbec ne rozněžněle.
Přemýšlela o tom pak poté celé dopoledne. Zaspala doplňky při češtině. Prodebatovala s kamarádkou rovnice kružnice při matice (a nedebatovaly zrovna o kružnicích). Zasnila se nad červenou i černou během bitvy na Bílé hoře na dějáku. Nevnímala makroekonomii při ZSV. Anglická frázová slovesa strávila porovnáváním pro a proti.
Naobědvala se v naprostém myšlenkovém bezvětří. A až na výtvarce při umělecké malbě vodovkami ji to trklo – „Kašlu na červenou i černou, já chci modrej přeliv!“