Jiný kraj, jiný mrav

První rok jsme jenom nevěřícně vrtěli hlavama a ťukali si na čelo.
Mysleli jsme, že Evropani jsou už dlouhou dobu nad nějaký válečný záležitosti povznesený.
Druhej rok jsme zmateně vyčkávali, jak se situace vyvine.
Novinový články vyznívaly dost nejasně a nikdo z nás pořádně nerozuměl, o co komu jde.
Třetí rok se začalo vášnivě diskutovat, jestli bysme se přece jenom neměli zapojit.
To už vláda zřejmě pochopila, která strana je v právu.
Čtvrtým rokem jsme vstupovali do války taky.
Zatímco ženy plakaly, muže odváděli k námořnictvu.
A to prosím jenom proto, že někdo do nějakýho šlechtice nasypal sedm kulí.
Nepochopíš.