Památka na dny míru

Poznámka: Minerva. Navazuje na Kapesníček.
Když došla s Thomasem domů, matka spráskla ruce. Obíhala kolem něj, jako by měl každou chvíli umřít.
„Jak ses jen mohl poprat!“ lamentovala a osahávala mu naraženou tvář. Thomas sykl bolestí a vykroutil se jí.
„Pro něco musím doběhnout!“ vykřikl a rozběhl se po schodech.
Za chvíli byl zpátky. Přišel k Minervě a beze slova jí podal kapesník s vyšitými petrklíči. V rohu bylo volné místo.
Překvapeně se podívala.
„Za ten od krve. Je nedodělanej, ale máma slíbila, že poslední vyšije, až se vrátíme.“
„Ale…“
„Stejnak je pro holky!“
Minerva měla chuť začít jásat, jen nevěděla proč. Potlačila ji.
„Díky.“