Pivo na chmelu

„Dnes to praskne!“ přitočil se k nim učitel biologie. „Už vím, kde schováváte chlast!“
Aby ne! Jediné, co se dalo na brigádnické ubytovně napěchovat, byly plechové noční stolky.
Mrkli na sebe, zapískán konec, první v řadě. Pospíšili, utrhli se.
Zamčeno, samozřejmě. Na střechu, vykopnout okno!
Lahví moc, tak šup s nimi pod peřiny a postele, dozadu ke stěně, on se tak neskloní!
Velký objevitel ale už rázuje se suitou po chodbě, co teď?
Finta stará jako lidstvo samo.
Dveře se rozrazily, oni za nimi.
Noční stolky prázdné.
Přimíchali se do davu.
Učitel se sklonil, ale na kolena nešel. Nenašel nic.