Dlouhá práce

Za Smuténkou ráno, vodnatá a nafouklá, v objetí bublala.
Slepá stařena vzpomínala, soustřeď se, abys nic nezapomněl!, škobrtavě šišlala. Rodičům vypral, uklidil, navařil a uklidil. Batolili se po pokoji a stahovali ze stolu ubrus. Děti napomínaly, narůžověle vpíjel kaňky jejich hněvu. Odpoledne točil vodu vyschlým pijákům, krájel chléb vychrtlým žroutům a čtvercovým otvorem ve skle tiskl ruce vězňů. Večer se ženou, ženami, umyl záchody, vyfénoval vlasy, napekl cukroví. Pofoukal, vyslechl, nehty zastřihl. Bezdomovci nastlal ve svém pokoji.
Dnešní za kolik nepřineslo sub specie aeternitatis žádný vejvar, tři čtyři roky od každého, Smuténka vtiskla do dlaně pětiletku.
Zítra znovu, vina zavazuje.