Babička

Karolína karty míchá.
Dnes si osud nevyloží.
Vnoučátka jsou její pýcha.
Jdem hrát prší, mládeži.
Každý dostal čtyři karty.
Honzíček, Katka i Madla.
Dneska bude velká párty.
Rodiče šli do divadla.
Utřít nosík, nalít mlíčko,
pak znovu, když ho rozlejí,
Ach, ty to vidíš, prababičko,
jak ti zlobit umějí.
Než se oči klížit začnou
pověz, babi, pohádku
chceme tu tvoji, vymyšlenou
o nesnědeném lízátku.
Když konečně děti usnou,
přeprat kalhoty je čas,
i zelenou skvrnu na kolenou,
co zítra bude tam zas.
V troubě buchta na snídani
po kuchyní to zavoní
Že je štěstí ještě k mání
Kocour Mourek zavrní.