Útěk

Zdrceně seděl ve své chýši a poslouchal příval slov. Jeho myšlenky byly roztříštěné a srdce halila mračna zoufalství. Vnímal jen útržky, každý se zabodával hlouběji.
...nebezpečná zrůda...
...je nejvyšší povinností ministerstva...
...ohrozila jednoho z nejlepších studentů...
...vytržena i z kořeny...
Chtěl promluvit, ale nebyl schopný vypravit ze sebe slovo. Zoufalství pomalu vystřídaly chladné spáry strachu.
Nevnímal, že hovor skončil. Pak ostatní vyšli ven a začali křičet. Jeho zoufalství a strach se propletly do jednoho zamotaného klubka.
"Cože? Jak?"
"Vypadá to, Hagride, že Klofan zmizel. No nic. Dáme si šálek čaje?"
V tu chvíli se jeho srdce vzneslo až ke hvězdám.