Po přehršli tvůrčích témat, samých těžkých zastavení, teď nebudem mít co dělat, do čeho teď píchnout není. Asi budem muset myslet, na své vlastní rozlety, z Vašich témat rychle vysvléct, a začít psát pamflety.
Ale co dál ptám se skromně, po poslední klapce? Mám snad psát už jenom o mě, že to půjde hladce? Jako každý autor vidím, potenciál veliký, ale kdo ví, že se stydím, pochopí mé návyky. Psát je zkrátka už mou kletbou, co vám budu dlouze psát, lépe se to táhne ve dvou, nežli zůstat stranou stát. Snad za rok další setkání, SOS je teď mé volání.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:) to je hodně povedené
Tora
:) to je hodně povedené
připadám si, jako když jsem kdysi přijížděla z tábora, totál mimo :) tak je to v květnu taky, něco prostě chybí
Tak tak, najednou nám to bude
Esclarte
Tak tak, najednou nám to bude chybět.