Do neznáma.

Zůstali stát na kraji útesu. Pod nimi se rozprostíralo zamrzlé jezero a z lesů kolem se ozývaly hlasy.
„Co teď?“ zašeptala.
„Skoč. Zdržím je,“ řekl rozhodně.
„Cože? Nenechám tě tady!“
„Necháš,“ vtiskl jí do ruky malý balíček, „Ten led je tenký a až se dostaneš do vody, bude to hračka. Jsi přece najáda, ne? A ted běž!“
Dívka se rozběhla a skočila. Ledová krusta se však pod její vahou neroztříštila a dívka na ní zůstala ležet, jako pohozená hadrová panenka. Led kolem ní zrudl.
Na kameni pod skálou vytáhl Incubus ruku z vody.
„Tenký led?“ zakřičel nahoru, „se mnou nikdy.“