Průzkum

Cítil jsem v kostech, že už nejsem v knihovně. Ani v Budči. Možná ani na tomto světě. V Budči je možné všechno.
Kolem mě byly rostliny, jaké jsem nikdy neviděl. Plné brouků a housenek a červů a pavouků. Takže práce. Mohli mně to taky říct hned. Vzal bych s sebou kamarády. Tohle totiž bude pěkná fuška. Na pavouky jsem si nechal zajít chuť. Vypomůžou s dezinsekcí.
Vyšplhal jsem na nejbližší rostlinu jako tichá smrt a skočil jsem. Ham. Mňam.
Trvalo mi skoro čtvrt hodiny, než jsem keř vyčistil do posledního škodlivého hmyzáka.
Teprve pak jsem se vydal k další rostlině.