Strážci ve stínech

Blížila se půlnoc. Jediná lampa, osvětlující tmavou chodbu, pomalu dohasínala.
Jen málo studentů si po večerce troufalo vejít do zdánlivě nekonečného bludiště pochmurných zákoutí, tajných uliček a sklepení.
Vždycky se sice najde několik odvážlivců, ale ti většinou nekončí moc dobře. Někdy prostě nepomůže ani neviditelný plášť ani Pobertův plánek…
Protože nepřítel, čekající v tom nejtemnější koutě, má něco, co chybí všem ostatním. Zaprvé, komplice. Klíčový je samozřejmě i moment překvapení. Ale poslední, nejdůležitější výhodu, zajistí jen dlouhá leta praxe. Bezchybnou znalost terénu.
*
„Můj poklade,“ ozval se nakřáplý hlas podrážděně. „Máme tu nezvané hosty?“
A paní Norrisová se vydala na lov.