Ve snech

Nějaká neznámá síla ho popadla za uši a táhla ven. Nechtěl, vzpouzel se, ale nemohl jinak. Tak tam visel ve vzduchu, nahý a odhalený, a dav na něj zíral a tleskal.
Kouzelník se uklonil.
……..
Seděl v malém těsném prostoru. Oko měl už celé nateklé, ale osoba v bílém přicházela znovu s kapátkem, aby mu způsobila další bolest.
Šampón se přece musí vyzkoušet.
……...
Byla ještě tma. Ten, jehož považoval za svého přítele, teď přicházel se sekerou. Zkusil sáhnout po mečích, ale ke své hrůze žádné nenašel …
……….
……….
Usagi se probudil, zbrocen potem. Ve svých snech cítil utrpení všech svých vzdálených pokrevních bratrů.
(pozn. původně to měla být legrace, chtěla jsem tam nacpat Boba a Bobka a Jen počkej!, ale znáte to ...
Inspirací ke druhému odstavci je Vodňanského píseň "Jsem králík pokusný")