She knew your body by heart, could recall with eyes closed the location of every freckle, every scar. She knew where to find the white hairs that inevitably began appearing, was intimately familiar with the secret spots that made you melt... and the ones that made you laugh.
She knew your ticks and pet-peeves, the way your mood swung wildly during your cycle. She knew how to fold the towels just right and how you took your tea.
There was only one empty spot on the map she had drawn of you, one last piece of uncharted territory. Your heart.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je mi z toho mírně smutno,
Kleio
Je mi z toho mírně smutno, ale je to hrozně pěkně vyjádřeno.
To mi je líto, že ti je
estriel
To mi je líto, že ti je smutno...posílám virtuální čokoládu. Ale jsem ráda, že se ti to i líbilo.
Ono to není ošklivé smutno,
Kleio
Ono to není ošklivé smutno, jenom taková melancholie, vzpomínky, na věci, které už nejsou. Je to, jako by někdo v tobě rozezněl struny, které dlouho nehrály. A je to opravdu hezké.
*baští virtuální čokoládu*
Krásné a smutné.
Rya
Krásné a smutné.