Hleděl do velkých modrých očí, pozoroval hebké růžové rty. Tak rád by se jich dotýkal.
Jeho ruka nervózně svírala štětec. Trocha červené barvy mu ukápla do klína. Zastyděl se.
Pohledem se vrátil k plátnu před sebou. Mladík se na něj zářivě usmíval.
Dorian se Basila snažil přemluvit už několik dní, aby jej znovu nakreslil, avšak malíř váhal. Ten poslední portrét byl mistrovským dílem. Basil měl pocit, jakoby se mu podařilo do rámu uvěznit i duši.
Miloval ho. Bylo těžké to namalovat.
Když se však Dorian svlékl do naha a položil se na divan v jeho ateliéru, nedokázal již déle odolávat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
*krucinál, delete image!*
Lejdynka
*krucinál, delete image!*
Ta poslední věta z toho dělá fakt jedno velké hmmmmm!
Díky :)
Quiquilla
No jo no, s Dorianem není snadná práce ;) A s tímhle drabble to taky nebylo snadný, byl problém to zkrátit na sto slov, pořád mám pocit, že je to nějaký podivný :))
Velmi živě si to představuji.
Anne
Velmi živě si to představuji. I když za pár hodin to bývá prostějenmodel.
Takhle jsem si to vždycky představovala.