Poražený

téma: červený karafiát
Tohle rozhodně není ta nejlepší stoslůvka, co jsem za letošek stvořila, ale stejně ji mám svým způsobem asi nejradši. Jednak protože patří k těm těžce vypoceným (k těm u kterých jen bezmocně zíráte na téma a vůbec nevíte co s tím) a jednak protože je jediná, ve který jsem se (zcela neplánovaně) podívala i na "druhou stranu barikády" a ve chvíli, kdy jsem ji dopsala, jsem si uvědomila, že mám Bertranda vlastně ráda, že to je taky jen obyčejnej námořník, kterej jen plní rozkazy ostatních a že ho prostě nejsem schopná "zabít" jen proto, že je "záporňák" a téma k tomu přímo vybízí... A to je ten důvod proč jsem do tohohle výběru vybrala tuhle a ne jinou.
----
Kapitán Bertrand seděl za stolem ve své kajutě. Co chvíli si promnul pravé rameno. Ránu mu lodní felčar už dávno ošetřil, ale na košili stále svítil krvavý květ v místě, kde ho zasáhla kule z nepřátelské muškety. Roztřeseně zapisoval hlášení do lodního deníku:
21. prosince jednu hodinu po poledni: střet s nepřátelskou fregatou Skřivánek, 32 děl...
Nervózně okusoval špičku brku. Jeho nadřízené nepotěší, že ho na ústup zahnala malá fregata. Fregata která se jeho Nemesis nemohla rovnat ani palebnou silou ani velikostí posádky. Pyšně si myslel, že ji porazí. Zničí. Místo toho opouštěl bojiště sám raněný a se staženým chvostem.