Před začátkem
Tehdy, ve šťastnějších časech, neměl na hlavě směšnou čepici a nevyprávěl nikomu svůj příběh: žil jím. Byl ve svém útulném bytě a roztržitě se pokoušel psát, zatímco myšlenky se rozbíhaly všemi směry (a zase se záhy sbíhaly v jeden), v krbu vesele plápolal oheň a oči mimoděk těkaly k malým okénkům do zahrady. Křupnutí, zadupání - a za okénkem těžké boty jakéhosi důstojníka. Zašustění - za sklem se mihne ocas toulavé kočky, mrskne sebou a zmizí. Ten, který ještě měl tehdy jméno, se znovu skloní nad papírem.
A vtom to uslyší, nezaměnitelný, dychtivý, až taneční krok.
"Markéto!" vydechne radostí a běží otevřít.
Tady musím ze srdce moc poděkovat manželovi. Já bych si už asi nevzpomněla, že Mistr bydlel ve sklepním bytě - a byl tak dokonalý sklepmistr :))
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mně to došlo až u poslední
Mně to došlo až u poslední věty! Skvělé, do oblíbených
Jé, děkuju moc! Mně u toho
Jé, děkuju moc! Mně u toho došlo, že si to musím přečíst znovu, je to už tak dávno..
<3
<3
To je tuze skvělé a nádherně
To je tuze skvělé a nádherně napsané.
To je výborné řešení.
To je výborné řešení.
Tak to je bomba, hádej, co
Tak to je bomba, hádej, co mám zrovna teď rozečtený?
Jé! Já už to taky skoro
Jé! Já už to taky skoro zapomněla (a to jsem na to měla na střední mluvený projev XD), ale moc se mi to tehdy líbilo. A teď mám chuť si pustit Love and destroy. :D
Moc hezky a jemně napsáno.
Neznám, krásně napsané! (Teda
Neznám, krásně napsané! (Teda četla jsem to, ale už asi před milionem let.)