Navykl si trávit v Hermionině přítomnosti mnoho večerů v týdnu. Seděli u krbu, za okny bubnoval déšť, teplo z ohně je chlácholilo a u sklenky ohnivé whisky si povídali.
Později si navykli jen vedle sebe v tichosti sedět, občas něco prohodit. Ona opravovala eseje, on pročítal zprávy členů rady a mhouřil nad nimi oči.
Jednoho večera si všimla, jak na pergameny mžourá. „Nemám rozsvítit ještě nějaké svíčky?“ nabídla mu nevinně.
Chvíli jí oplácel pohled, ze kterého čišel chlad, až se toho zalekla.
„To nebude třeba,“ přiznal nakonec a z kapsy hábitu potupně vytáhl brýle.
V její společnosti už je nesundal.
Kdyby mi o těch jejich večerech někdo napsal povídku, byla bych blahem bez sebe :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já jsem prosím blahem bez
Keneu
Já jsem prosím blahem bez sebe už jen z toho drabblu. Milé, pěkné, pohladilo.
Souhlasím s Keneu, taky
KattyV
Souhlasím s Keneu, taky pohladilo.
Awwwww <3 asi tak bych se
strigga
Awwwww <3 asi tak bych se vyjádřila
tak nějak
Arenga
tak nějak
+ tvářím se docela přiblble a jsem ráda, že mne u toho nikdo nevidí
Nutíš mě přiblble se culit
Kleio
Nutíš mě přiblble se culit nad Sermionou, to není fér. :-) Něžné, krásné.
Awww a podobné citoslovce
Esti Vera
Awww a podobné citoslovce nerada používám, ale tady si prostě nemůžu pomoci. To je tak... já nevím... krásný? Milý? Laskavý? Nevím, prostě se mi to hrozně líbí :)
Děkuji, jsem moc ráda, že vás
Saphira
Děkuji, jsem moc ráda, že vás zahřálo, mě u psaní taky :)
To je krásné!!! Šup do
Faob
To je krásné!!! Šup do oblíbených, když dva stárnou, těžko se některé věci přiznávají, ale nakonec je přiznání spíše osvobozující... Moudře jsi uchopila!