37 - Shran

Shran nedokáže stisknout spoušť.
Kancléřova mrtvola dopadne na zem a Archer vkročí mezi šamanku a Shrana.
„Co to ksakru děláte?“ vyštěkne.
Chtěl jsem splatit dluh, neodpoví mu Shran. Nestihl jsem to. Možná jsem to nechtěl stihnout. Šamanka o mně ví příliš. Pravidla jsou jasná. Únik informací musím zarazit na začátku. Zastřelit mladou holku, která se mi přehrabovala v hlavě. Které dlužím život. Bez které bychom tady zůstali trčet.
Řešení neexistuje.
Nahlas neřekne ani slovo, schová zbraň, obrátí se k ovládacímu panelu výtahu a vyťuká kód. Kontrolka se změní na bílou. Jedno křídlo dveří výtahu zmizí ve stěně. Druhé se zasekne uprostřed pohybu. Lawra se protáhne dveřmi a uvnitř výtahu praští do zavíracího mechanismu. Dveře se otevřou.
T‘Pol se sehne k šamance, najde ránu a přitiskne k ní dlaň. Spodní vrstva oblečení je prosáklá krví. Šamanka zaostří na T‘Pol, natáhne ruku, prsty se dotkne její tváře. T‘Pol ji vezme za zápěstí a jemně odstrčí. Pak se náhle zarazí a zvedne hlavu. Vulkanci mají velmi citlivý sluch.
Kancléř určitě nepřišel sám.
Archer zvedne pistoli a obrátí se. Shran ho následuje. Každý se přitiskne k jedné stěně chodby a plíží se ke křižovatce.
Ve výtahu cosi kovově praskne. Následuje Lawřina nadávka.
„Seš celá?“ promluví Talas hlasitě.
„Já ano.“
Shran čeká a napíná uši. Po zemi přeběhne prasátko baterky. Archer co nejtišeji uhne. Ozve se prasknutí a na zem spadne kus plastu.
Tucker u výtahu kopne do zdi, aby zakryt ten hluk. „Vykašli se na to. Je po ní. Mizíme odtud,“ plácne.
Prasátko se zastaví. Shran posune prst na spoušti. Archer soustředěně zírá do chodby. Pak najednou nechá ruku se zbraní klesnout a někomu naznačí, aby přišel blíž.
Shranovi do zorného pole napochoduje asi dvanáctiletý kluk s baterkou v ruce. Neozbrojený. Sám.
„Můžu jít s vámi na kosmickou loď?“ zeptá se.