Rošťáci

V městském parku ve stínu cedrů vyspává zbloudilý Středoevropan. Opodál ve křoví se děti ke hře chystají.
„Házej první, Marco, jsi nejmenší. Nebo mám raději házet já?“ kasá se Mouřenín.
„To ne. Už jsem vsadil euro,“ brání se prcek.
„Tak se ukaž.“
Rošťák přimhouří oko. A kamínek letí.
„To nebylo špatné. Sedm čísel, řekl bych.“
Na jeho místo se chystá další. Manuel z přístavu.
„A co když se vzbudí?“
„Tak jsi prohrál.“
Manuel zamíří. Zadrží dech. A hodí. Kamínek přistane přesně na pupku.
„Paráda!“ zaraduje se. „Bank je můj!“
Ostatní zklamaně odfrknou. Kapesné v trapu.
„Nebojte. Koupím pasteis pro všechny!“