Už jenom ty a s námi starý bůh.
Je strašně starý, starší než ty hráze,
má křivý prst a lítost jako saze
snáší se na kraj – samí havrani.
Nesoutěžní drabble na téma Rekonstrukce.
Týdny tepající hlava, hučení zuřivého roje, probdělé noci. Samota. Z mého mládí už nikdo nezbyl.
„Marianno!“ Důrazný tón proniká mlhou, připomíná, že Karel hovořil. Zaostřím. Ještě on zbývá.
„Ducha lesa rozběsnila válka – kvůli nám.“ Vina je nezvyklé břemeno, ohýbá jeho čistou duši.
„Magie, která ho uklidní, jak jsem říkal... něco stojí.“ Horko těžko slepuji paměť. Moc. Oběť? Zeptat se nemůžu, divil by se...
„Marianno,“ chytá moje ruce, prolamuje hradbu mé odtažitosti, „prosím, slib, že ho nezahubíš. Šumava ho potřebuje.“
Pozřít moc lesovika. Byla bych neporazitelná, nevyzvatelná... ani moje ambice nesahá tak hluboko.
Stisknu mozolnatou dlaň. „Neboj se, Karle. Vyřeším to.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Cynicky toužím, aby se ho
Aries
Cynicky toužím, aby se ho pokusila sežrat, protože bych to chtěla vidět
Nestačilo Ti to jednou?
kytka
Nestačilo Ti to jednou?
Ono čarodějnice jsou jako
Jeřabina
Ono čarodějnice jsou jako takoví ti hadi, co čím víc toho sežerou, tím víc vyrostou :) No a po Metodovi, Jasmíně a pár dalších soustech už se toho do Marianny vejde docela dost (ale jestli to pro ni bude dobrý, to je samozřejmě jiná otázka).
Skvělé.
Elluška
Z povzdálí sleduju tuhle ságu o šumavských čarodějkách a je to vždycky tak dramatický a emocionální! Musím si najít čas a přečtu si to najednou.
Děkuju pěkně :)
Jeřabina
Děkuju pěkně :)
Já si vždy vychutnávám ty
Aplír
Já si vždy vychutnávám ty Tvoje formulace. Dnes např.: Vina je nezvyklé břemeno, ohýbá čistou duši. Slepuje paměť...
Díky moc :)
Jeřabina
Díky moc :)
Čím to, že jejímu řešení
kytka
Čím to, že jejímu řešení nevěřím?
Tak ona to třeba tady myslela
Jeřabina
Tak ona to třeba tady myslela vcelku upřímně, akorát "neslyšela polovinu vysvětlení a je úplně mimo ze spánkový deprivace" to trochu komplikuje :)