Neposlušná

V rychlosti museli opustit dům. Nebyl čas se rozmyslet, natož zabalit. Vzali ji za ruku. Pobízeli ke chvatu. Jen popadla pár věcí, o které cestou zavadila. Vyvedli je za město. Rukou ukázali směrem k horám. Tam teď klopýtali. Ona, muž a dvě dcery.

V hlavě se jí perou myšlenky: Přijdu nadobro o domov? Co potřebujeme a nemáme?
Tempem a rozčílením se jí krátí dech. Zastaví. Poplach byl asi planý. Podívá se.

Nohy má těžké jako kámen. Není schopná se pohnout. I v hrudi má kámen. Volání o pomoc jí v ústech zavalila suť.

Rozkaz zněl jasně. Neohlížej se, ani nezastavuj!