Tyhle lidi asi budu mít rádo

Už dlouho dobu jsem šlo po krajnici silně frekventované silnice přímo za obrázkem letadla, když mi najednou přímo před zobákem zastavilo auto z sedmdesátek. Z auta vystoupili dva mi velice podezřelí lidé a začali si mě prohlížel. Kdybych bylo třeba ještěrka, mělo bych nějaký instinkt a uteklo bych, ale protože příroda, ta stará mistryně, nám kuřatům žádný nenadělila, zůstalo jsem na místě, roztomile pípalo a doufalo, že mi dají něco k jídlu.
Dali mi kus sušenky!
A nejen to, naložili mě do auta a jeli směrem, kam ukazovala ta šipka u obrázku letadla. No... tyhle lidi asi budu mít rádo...