Ach jo

Sedím v kanceláři a nevěřícně zírám na dnešní téma. Poslední bonbónek. Moje hlava je prosta jakéhokoliv nápadu.
Smutně se vracím k práci, kterou mi zadal vedoucí. Dnešní téma ale neodbytně klepe zevnitř na lebku a dožaduje s pozornosti. Nápad ovšem nepřichází, zato chuť na zmiňované bonbónky ano. Ještě že jich pár mám ve skříni.
Pracuju a mlsám. Žádný z bonbónků však zatím neprobudil moje „tvůrčí střevo“. Zato se ozvala šestka vlevo nahoře.
Do kanceláře vtrhne Luboš.
„Jako sa máš, moja? Čo to tuna máš? Bonbony? Já si vezmem…“ A nečekaje na svolení, nacpe si do pusy můj bonbón. Ten poslední…