Neohrožený bijec pavouků

„Je to jenom pavouk, nic ti neudělá,“ zopakoval Remus monotónně snad posté, aniž by zvedl oči od knihy. „Navíc je na stropě.“
„A já jsem na posteli, to je toho. Jeho nehybná schránka bez známek života mi nic neudělá mnohem jistěji!“ odbyl ho Sirius. „Kam se poděla tvoje divokost, když ji člověk potřebuje? Zvířecí pudy?“
Remus se zakuckal kakaem. „Moje co? Já ti dám, ‚zvířecí pudy‘!“
„S radostí, ale až pak. Teď, když dovolíš, musím jít statečně bránit naše životy,“ oznámil Sirius a s hůlkou v ruce vstal. „Doufám, že ti nevadí spát v pokoji, kde byla použita nepromíjitelná kletba.“