Beze stop (a sluchátek)

Sundat si sluchátka? Fakt skvělý! pomyslí si holka se sluchátky ironicky. Druhou její myšlenkou je, že se možná přeslechla... protože má ta sluchátka... takže vlastně... no radši nic.
„Trocha odříkání vám jen prospěje,“ poučí ji dáma s kloboukem rázně, „kdo se postí-“
„Ten uvidí zlaté plasátko!“ přidá se Julinka nadšeně.
„Teď zrovna vyrážíme ke školce.“
Holka (bez sluchátek) opatrně přikývne a pak se zeptá: „Proč zrovna tam?“
„Vedou tam všechny stopy!“ vstoupí Julinka opět do debaty.
„Které všechny?“
Ticho, opatrné váhání.
„Všechny... tedy... všechna jedna. A ona vlastně nevede zrovna k téhle školce, ale tak...“
„Já tam mám kamaláda Kubu!“