Tupá bolest pomalu ustupovala, kolem byla taková zima, že mu nohy ztuhly a okovy skoro necítil. Meditací nad odpornými koňskými kopyty už také nechal. Začal mít dojem, že nachází rovnováhu. Pomalu, v minutách mrazivých nocí nacházel své pevné jádro. A když pak přišla, něco v něm se nezlomilo, protože tahle pouta nebyla její trest, byla to jeho volba, tohle vězení byl doklad jeho svobody a ta zloba, co na něj z jejích očí sršela, důkaz její bezmoci. Z konce její hůlky na něj mrkala smrt, měl veliký strach a byl hluboce šťastný, protože teď věděl, že není hanbou svého rodu.
Začala jsem ji číst dětem doma. A po včerejší stoslůvce jsem zjistila, že mi chybí. :) Díky za krásné téma.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach, to je TAK krásné! Děkuji
ef77
Ach, to je TAK krásné! Děkuji.
Já děkuji, od mého
Lee
Já děkuji, od mého narnijského vzoru je to velká pocta. :)
Nádherne napísané...
wandrika
Nádherne napísané...
:) Díky moc!
Lee
:) Díky moc!
Nádhera.
Aplír
Nádhera.
Děkuju!
Lee
Děkuju!
krása
Aries
krása
Dík! :)
Lee
Dík! :)
Moc krásné.
Regi
Moc krásné.
Děkuju. :)
Lee
Děkuju. :)
Skutečně úžasné!
Kitsune's Sun
Skutečně úžasné!
Díky, to mě těší. :)
Lee
Díky, to mě těší. :)
Opravdu krásné.
nettiex
Opravdu krásné.
Děkuju, milá nettiex. :)
Lee
Děkuju, milá nettiex. :)
To jsem uložila.
Peggy Tail
To jsem uložila.
Děkuju, je mi ctí! :)
Lee
Děkuju, je mi ctí! :)