Řekla jsem si hlavu vzhůru a zabila noční můru

Do klidného spánku vnesla
bez pozvání, aniž hlesla,
prapodivný sen.
Zdálo se mi, že jdu lesem, zřejmě k svému domu,
všude bílo, baňky visí na každičkém stromu.
A nad strání svítí slunce, spolužák jde s pískem
pak se v něj sám proměňuje... (proč se nestal řízkem?!)
Zdálo se mi o žvýkačce, již nemůžu dostat z huby
a v příštím snu pro jistotu vypadly mi všechny zuby.
Freud by jásal, já však vidím překročené meze,
když mi dědek invalidní do postele leze.
Naposledy sen měl název - Na honěnou s hady v bytě -
"Noční můro?! Máš výpověď, už tě nechci! Tvoje Skřítě."