Komín

Seděl jsem předevčírem na komíně.

Koukal jsem na Vyšehrad, Nuselák, kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého. Obloha byla bez hvězd, schovaly se za mraky. Za chvíli měla odbíjet půlnoc.

Jak jsem se sem dostal. Náhoda, osud, štěstí, přijetí nabídky, jeden z nekonečného množství paralelních vesmírů.. Záleží na tom?

Drív jsem takové situace nezažíval. Na gymplu i na výšce jsem byl spíš doma nebo sám. A to mám rád lidi, jen jsem nevěděl jak je oslovit. Jak začít.

Zažil jsem v posledních let věci, co jsem si nemyslel, že zažiji.

Teď je čas odpočívat. A věřit. Že to půjde.