Na Vyšehradě

Antonie litovala, že tam vůbec chodila. Službukonající strážník jí zjevně nevěřil: „Měl její auru? Ale prosím vás... Aura je jedinečná a neopakovatelná, neoddělitelně spjatá s nositelem. To si představujete, že tu holku vcucnul do sebe, nebo co? “ Policajt pokrčil rameny. „Případ je uzavřen, cizí zavinění se vyloučilo. Ostatně, zrovna pro vás je to jen dobře. Pokud se nepletu, byla jste s dotyčnou krátce před její smrtí, nebo ne? Hm, hm...“
Tihle lidé bdí nad naším klidným spánkem, pomyslela si ironicky. Najednou prudce zvedla hlavu. „Vcucnul ji do sebe...“ No ovšem. Přesne tohle udělal.
Takže jí ten policajt přece jen pomohl.