Spánek

Něco se zlomilo, když mu prvně řekla jménem. Zašla moc daleko. Přestal být nespecifikované archetypální dítě. Přestal být nová forma imprintu. Začala vidět, co má rád. Co ho rozesměje. Kdy pláče. Jak usne.
Měla skoro hotovo. Už brzy bude čas vydat se zpátky a předat dokumentaci.
Usínal v jejím náručí. Vždycky ho pak opatrně sešoupla na zem a stočila se okolo něj. Probouzela se celá rozlámaná, ale ráda ho v noci cítila. Jeho dech byl rychlý a občas ze spánku vykřikl. Občas se smál.
Nechtěla odejít a nechat ho tady. Nechtěla ho vzít s sebou do Institutu a k Mojmírovi.