nesoutěžní identita bez nároku na bod
Sebastian se probudil, píše vlastnoručně Stede. Tohle je soukromé. Lucius by nesouhlasil. Nebo naopak souhlasil až moc. Každopádně si tu fanfikci radši napíše sám.
„Kde jsem?“ zeptal se stropu.
„V bezpečí,“ ozvalo se a Sebastian si všiml nebezpečně vyhlížejícího muže. Bezděky na lůžku ucouvnul.
Stede se zatetelí.
„Nebojte se. Vytáhl jsem vás z moře, napůl utopeného. Jmenuju se Antonio. Má loď i já jsme vám k službám.“
„Já jsem… Roderigo,“ řekl Sebastian, stále nejistý svou situací, „a jsem vám velmi vděčný. Jakkoli vám to budu moci splatit...“
To by ses nesměl oženit, jakmile kolem projde první ženská, povzdechne si Stede.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
tentokrát se docela chytám i
Aries
tentokrát se docela chytám i bez znalosti fandomu a líbí se mi to
To jsem rád, díky ;)
Čespír
To jsem rád, díky ;)
Jsem v práci vydala zvuk, jak
Wolviecat
Jsem v práci vydala zvuk, jak když šlápneš na pískací kachničku. Jen doufám, že to nebude slyšet někde v hovoru. Boží
V reakci na komentář jsem
Čespír
V reakci na komentář jsem vydal podobný zvuk. Mám rád tyhle zvukové projevy nadšení. Díky moc.
Ó, to je hezké prolnutí
Birute
Ó, to je hezké prolnutí mořských příběhů. Ach, to autorské promítání...
Autor se promítá do Steda,
Čespír
Autor se promítá do Steda, Stede se promítá do Sebastiana... Díky za komentář.
Ó jé! Ti muži... :-)
Rya
Ó jé! Ti muži... :-)
:) no jo...
Čespír
:) no jo...