Variaci tohohle příběhu jsem slyšela asi před rokem, na anglickém semináři o biologické ekologii. Musím přiznat, že vyměňování pohádek a legend jsem na programu úplně nečekala, ale o to víc jsem jej ocenila. Mám matné tušení, že vypravěčka zmiňovala zemi původu příběhu, ale už jsem jí zapomněla. Jediné, co se mnou zůstalo, je příběh samotný.
Na začátku byli všichni lidé čestní a laskaví a pravdomluvní. Jak šel čas, objevila se první lež - a s ní i trest za lhaní.
Za každou vyslovenou lež spadne na zem jediné zrnko písku. A lidé si řekli:
"Jedno zrnko písku! To nic není,” a lhali dál.
Čas plynul, děti vyrostly a staly se z nich rodiče a prarodiče. Lidstvo vzkvétalo s každou lží, jakkoliv malou, pouště rostly. Krajina, jejíž nehostinnost měla původ v lidské nečestnosti.
Jak to, že pouště nepokrývají zemi celou?
Protože přes všechno jsou stále i ti, kteří nosí pravdu a čest a laskavost ve svých srdcích.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
...
gleti
moc pěkné a nadějeplné
Děkuji!
TheBlueEyedBandit
Děkuji!
Krásná pověst i podání,
Faob
Krásná pověst i podání, úžasným motivem je to zrnko - jedno vedle druhého, každý jednotlivě má omluvu (včetně mě!), ale dohromady - poušť!!!
Děkuji moc!
TheBlueEyedBandit
Děkuji moc!
No, to teda potom vzniklo
Esclarte
No, to teda potom vzniklo pouští. Pěkná pověst, moudrá.
To je krásná pověst :-)
strigga
To je krásná pověst :-)
Díky moc!
TheBlueEyedBandit
Díky moc!
moc pěkná pověst
Aries
moc pěkná pověst