Tichá voda, voda tichá,
ale dívčí chtění neutichá,
až dokud nebude mít.
Tichá voda, voda tichá,
ale už se neostýchá,
jít si za tím po čem touží,
vždyť život se neprodlouží
a nenastane klid.
Tichá voda, voda tichá
tekutiny rychle smíchá,
až se zbarví barvou krve,
však na světě neubude,
jak už začne pít.
Tichá voda, voda tichá,
ale touha neutichá,
a po nocích v temném lese,
něco si to s sebou nese
a už nemůže jít.
Tichá voda, voda tichá
a ten chlapec ztěžka dýchá,
a nikdo mu už nepomůže,
pohnojí jí rudé růže
a dá jim důvod žít.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Fakt nádhera. A říkám to i
girliekatie
Fakt nádhera. A říkám to i teď střízlivá! (Vidíš, vzpomněla jsem si :D.) Moc se ti to povedlo! <3
Wow, skvělá poezie!
Tenny
Wow, skvělá poezie!