Zavířilo se v hlubině

Zvedla se, aby protřepala šátek. Ukročila stranou. Lávka ponejprv zapraskala a náhle jako by jí pod nohama nikdy nebylo. Svět se zpomalil. Dívka naposledy zalapala po životě. Cítila dotek slunce na svých pažích. Bylo jako pohlazení. Vnímala záhyby sukně vířící kolem jejího těla a všimla si, jak modré nebe ve skutečnosti je. Svou zdánlivě poslední myšlenku věnovala své matičce. Drahá, varovala ji a teď se usouží. I zaslechla snad, jak kdosi nedaleko zatleskal. Pak se nad ní tichá voda zavřela a z místa, kde ji spolkla, se rozeběhly širé kruhy. I ty však ustaly. A pak nic. Jen to ticho.