Vesmírná tíha

Držte mě nebo se zhroutím,
promáčknu, propadnu, zkroutím.
Zamlada jsem pevná byla,
širému prostoru svítila,
teď mi však dochází šťáva,
těžká se cítím jak kráva.

Nadměrná hmotnost není nic k smíchu,
donutí jednoho utonout v hříchu.

Časem mi zmizely zásoby plynu,
jádra už nesloučím, bídně tu zhynu.
Jakápak událost, co stane se asi,
až celá zčernám, slezou mi vlasy?

Do záhybů prostoru světu se schovám,
kdo za obzor nahlédne, padne mi k nohám.
Čas se tu zpomalí, naladím se na punk,
s Hawkinga zářením budu hrát vabank.

Držte mě částice, dejte mi sílu,
snad byste nechtěly z hvězdy mít díru.