Noční kino

„Ššš… musíme potichu, Gabrieli. Nesmí nás načapat.“ Petr věděl, že kdyby jejich noční toulka praskla, schytali by to. Už z toho důvodu měli oba schovaná křídla. Neslušelo se, aby si princové, z toho jeden následník trůnu, vyrazili mezi lidi.
Skrz portál vyšli do zapadlé uličky. Působili jako lidé, i oblečením.
„Máš peníze na lístek, že jo?“
„Jo, mám, Petře. Jdeme.“
Čekalo je další filmové promítání, tentokrát Dívka na koštěti.
„A co teprve to babské ucho! Celý film hledala pravé a nakonec to byl šalvějový odvar!“ Gabriel hýřil nadšením, vzápětí splaskl. Venku zahlédl otce.
„Petře, co dát tátovi taky babské ucho?“