Kamarád

Víc jsem se dědy Tondy vyptat nestihl, volal mě Bibinka: „Nemůžu dostat Toníka domů.“
Už se pomalu stmívalo. „Já půjdu domů jen se strejdou!“ potvrzoval tvrdohlavě malej Tonda.
„Nemůžeš ho zavolat?“ ptal se Bibinka.
„To nejde, je obviněnej z vraždy,“ povzdechl jsem.
„Dostane vejprask?“ zeptal se Tonda. „Já nechci, aby dostal vejprask, nikomu neublížil.“
Překvapilo mě, jak dokonale nás vnímal.
Bibinka se zeptal: „A nějaký kamarádi by mu nepomohli?“
Smutně jsem zavrtěl hlavou. „Asi to na něj někdo ušil a s tím nic nezmůžem. Leda by nějakej kamarád dokázal přesvědčit skutečnýho vraha, aby se přiznal.“
„Já jsem kamarád!“ nadskočil Toník.