Vychazíme z domu, zlobidla s hurónským řevem přelézají plot.
Na autobus většinu cesty běží, aby se mohl jeden z nich zlomit v záchvatu kašle.
V autobuse klečí na sedačkách, vstávají, šplhají na opěradlo, kopou se a pouští na zem batůžky. Dva z nich nakonec vypráví pohádku, kterou si chtě nechtě vyslechne celý autobus.
V metru se točí kolem tyče, každý v jiném směru, aby do sebe mohli vrážet. Protože proč si ještě před hlavním výletem nevyrazit zuby...
Uf. Jsme v bytě. Řev, běhání a skákání je tu s námi.
Usnuli v půl jedenácté, hadi.
"VÍNO!" zaúpí moje spolucestovatelka. "Potřebuju Víno!!!"
"Výběr z hroznů" jsou kromě zmiňovaného vína, hlavně naši čtyři vejlupci, se kterými jsme s kamarádkou vyrazily dnes navečer přespat v Praze v bytě mé sestry, protože zítra velmi brzy ráno s nimi jedeme čtyři hodiny vlakem do Vídeňské zoo. Myslete na nás!
Budu myslet velmi usilovně.
Apatyka
Budu myslet velmi usilovně. Na vás ovšem i na vaše spolucestující :D
Zatím dobrý. Naštěstí máme
Gwendolína
Zatím dobrý. Naštěstí máme uzavřené kupé jen pro nás a ne velký otevřený prostor. :)
Miláčci. <3
Owes
Miláčci. <3
Obrovský soucítík. (A trochu
Terda
Obrovský soucítík. (A trochu mě uklidňuje, že v tom nejsem sama. Včera mladí pánové tancovali na stole už pravé poledne(
čtu to s denní zpožděním, tak
Tora
čtu to s denní zpožděním, tak doufám, že jste ještě naživu :)
Já mám někdy pocit, že nemám
Kleio
Já mám někdy pocit, že nemám jedno dítě, ale osm. Nechápu jak dáváte 4 najednou. :D
Krásný, už tam chyběl jen
strigga
Krásný, už tam chyběl jen Žofí ječák. :D